Daniel Franc

Moje fotky ze vzduchu jsou o nalézání nových vesmírů v okolním světě, ale i o zkoumání našich vnitřních krajin. Jsou to expedice do neznámých území přímo pod našima nohama, která můžeme objevit díky pouhé změně perspektivy. Zároveň někdy vedou k osobní interpretaci a introspekci, vedoucí do světů uvnitř nás samých.

​

Známe jen zlomek světa - zejména toho, který je nám nejbližší. I v těch nejznámějších prostředích může změna perspektivy odhalit, že v něm existuje nekonečné možnosti pro objevování neznámého. Část mé práce se sice odehrává na poměrně exotických místech, ale to, co mě skutečně naplňuje, je odhalování bohatství světa, ve kterém žijeme tady a teď a nalézání nových věcí zde díky tomu, že se distancujeme od obvyklého vnímání reality - doslova se nad něj povzneseme. 

​

Moji primární perspektivu představují fotografie, které nabízí svébytný pohled na svět kolem nás, vytvářejí hru mezi obrazem a divákem a mohou vést k osobní interpretaci a introspekci. Zachycují svět způsobem, který proměňuje známé krajiny ve vizuální expedici novým světem a svádí k bližšímu pohledu a zkoumání. Otevírají možnost hlubšího propojení s vlastními myšlenkami a pocity během toho, co putují krajinou fotky. Tento nový pohled na realitu může být i inspirací k uvolnění se z nejrůznějších škatulek a stereotypů toho, jak vnímáme svět kolem nás. 

 

Kromě toho se dívám na divy světa kolem nás i z více bezprostřední perspektivy, která nabízí nové pohledy na krajinu, přírodu a lidskou činnost. Tyto fotografie jsou jako galerie nových úhlů pohledu, kde se divák může okamžitě ponořit do vizuálu známých prostředí a proletět se nad jejich jedinečnou krásou, tak jak ji lze vnímat ze vzdušné perspektivy. Každý z těchto snímků představuje krásy světa kolem nás přístupným, a přesto působivým způsobem.

​

Můj přístup k práci s fotkou

Nejsem dokumentární fotograf. Nesnažím se vytvořit „objektivní“ obraz světa - částečně i proto, že kdo ví, co to vlastně je? Moje fotografie vychází z reality jako svého základu. Z výšky jsem svědkem krajiny takové, jaká je: složité, nezkrocené a nádherně komplexní. Ale mým záměrem jako uměleckého fotografa není dokumentovat, ale interpretovat a odhalit hlubší energii, náladu, to, co v každé scéně cítím a vnímám. Realitu zkrátka vnímám jako své plátno a můj přístup mi umožňuje pracovat mimo omezení iluze o jediné verzi světa. Chci, aby diváci se mnou podnikli cestu za hranice známého a prožili tyto krajiny mýma očima - aby viděli nejen místo samotné, ale i vše to, co to ve mně vzbuzuje. 

Takže při práci s fotografií např. prostřednictvím sytosti a barevnosti někdy zvýrazňuji prvky, které odrážejí můj prožitek z těchto míst, někdy si mohu s úrovní sytosti hrát i do značné míry - abych zvýraznil nálady, energie a krásu, které ve mně v těchto okamžicích rezonují. V jiných dílech mohu jemně změnit celkovou perspektivu nebo poměry, abych zdůraznil proudění, energii nebo prostor, jak ho vnímám. Některé fotografie mohou být panoramata nebo kompozice z různých perspektiv, což je ostatně i v souladu s mým přesvědčením o důležitosti více úhlů pohledu na jednu věc. A používám i další techniky, abych z obrazu vytáhl to, co je pro mě důležité, včetně práce s kontrasty, jasem a čištění fotografie nebo odstranění drobných šumových prvků. Neměním však rozmístění prvků ani jejich jednotlivé tvary na fotografiích, nepřidávám do fotografií cizí prvky ani nevytvářím koláže z nesouvisejících snímků. 

​